Na úrovni domácností se obvykle řeší uložení energie bateriemi. Nazývá se to krátkodobá – hodinová – akumulace. U průmyslové výroby může mít i jiné podoby. Například akumulace spojená s jadernými provozy. Nebo u klasických přečerpávacích elektráren. Tady je úkol jasný: v noci, kdy je nižší spotřeba, čerpají vodu do horní nádrže, přes den přepadem do dolní nádrže vyrábějí elektrický proud. To je například přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně v Jeseníkách.
Základem krátkodobé akumulace jsou dnes lithiové baterie. I když je to technologie známá řadu let, dosud se moc nerozvíjela. Až před pěti roky se vývoj v tomto oboru začal posouvat kupředu. Když se podíváme na zkušenosti s fotovoltaikou, za deset let budeme úplně někde jinde. Na začátku rozvoje solární energetiky se s každým zdvojnásobením výroby snížily ceny fotovoltaických panelů o dvacet procent. U baterií je trend podobný.
Z hlediska velikosti objemu investic do výzkumu akumulace je dnes vidět obrovský posun v přísunu investic. Téměř každá technická vysoká škola má katedru, která se zabývá uchováním energie. Fotovoltaika už se tolik nezkoumá, tam se to hlavní už vyřešilo.“
Dnes udávají hlavní směr klasické chemické baterie. Hustota energie ale není taková, jaká by byla potřeba. Naděje se objevila v nových systémech, jako lithium se sírou nebo se vzduchem, kde už se hustota energie přirovnává k hustotě energie benzínu. To znamená, že stejný prostor, který máte v nádrži auta, by zabral akumulátor tohoto typu. To zní velmi nadějně a byl by to velký posun vpřed. Problém je nedostatek lithia a ceně. Respektive v akumulátorech aut nebo mobilů by to ještě bylo únosné, ale pokud mluvíme o velkých objemech v terawattech, zde je již nedostatek.
Když si doma postavíte fotovoltaiku, s akumulací do baterií a ještě nabíjením elektromobilu, tak vám to bude stačit. Domácnost si může optimalizovat odběr. Fotovoltaický základ pro akumulaci do teplé vody vyjde s podporou programu Nová zelená úsporám na cenu od 70 tisíc korun výše. Bateriový úložný systém od ceny 220 tisíc korun.
Co se týká akumulací u velkých firem, v ČR připravují velké baterie některé teplárny. Největší projekt s velkokapacitními bateriemi staví ČEZ a to v Tušimicích. Zatím má sloužit k testování provozu v různých režimech. V zahraničí E.ON provozuje bateriové úložiště o kapacitě 5 MWh v anglickém Sheffieldu.
Již existujícím menším příkladem v ČR je bateriové úložiště umístěné v areálu teplárny Mydlovary. Kapacita je až 1,75 MWh (megawatthodina). To dokáže pokrýt zhruba denní spotřebu 130 rodinných domů či 650 bytů. Výhodou úložiště je rychlá regulace výkonu a reakční doba do jedné vteřiny. To umožňuje efektivně kompenzovat odchylky při obchodování s elektrickou energií, ale i rychle reagovat při krátkodobých výpadcích napájení. Nevýhodou je v současné době cena zařízení.
„Akumulace má do budoucna velký potenciál, je potřeba podpořit její rozvoj. Ale ne neuváženými dotacemi. Tím by se mohla zdiskreditovat, tak jako fotovoltaika před deseti lety.