Zdá se, že budoucností v ukládání energie ve větším množství nebudou solární baterie, ale pomocí výroby a skladování vodíku. V klasických rodinných domech se při skladování energie z fotovoltaické elektrárny budeme pravděpodobněnadále spoléhat na solární baterie. Baterie na bázi lithia jsou z hlediska nacházejících měsíců určitě dále v kurzu. V této problematice se dá očekávat nikoliv snížení ceny ale spíše růst kapacity baterií. Nové technologie zvýší kapacitu solárních baterií a tím i hustotu uložené elektrické energie na jednotku hmotnosti i objemu.
V Česku již vznikají první projekty v energetice na bázi vodíku. Porovnáme-li energetickou bohatost vodíku s klasickými ropnými palivy, tak je na tom vodík cca třikrát lépe. Vodík je současně energeticky důležitou komoditou v průmyslové výrobě, např. při zpracování oceli. V současnosti tato odvětví, která byla v minulosti závislá jen na fosilních palivech, jako je zemní plyn, přecházejí na energetické využití vodíku. V Evropě existuje několik desítek projektů zaměřených na energetického využití vodíku v průmyslu.
Fotovoltaika a obnovitelné zdroje energie obecně jsou typické svou nevyrovnaností výroby energie v průběhu roku. Obnovitelné elektřiny je mnohdy nadbytek, není ji možné hned spotřebovat. Velký boom obnovitelných zdrojů v EU a to zejména fotovoltaiky proto vyvíjí tlak na potřebu zajistit ideální medium pro akumulaci solárních přebytků z přebytečné produkce FVE. Tímto by právě byl bezemisní vodík, který lze jednoduše vyrobit z přebytečné energie vyprodukované z větrných či fotovoltaický elektráren. Tento vodík se následně skladuje v tlakových nádržích, nebo v kapalné formě. Stejně tak se dá i převážet jako současná paliva na bázi ropy.
Důležitý je také dlouhodobý pohled na problematiku akumulace. Běžná solární bateriová úložiště v rodinných domech dobře fungují při vyrovnávání mezi výrobou a spotřebou v průběhu jednoho dne. Oproti tomu vodík by dokázal sloužit pro dlouhodobý horizont akumulace, třeba energie vyrobené v létě pro zimní spotřebu.