Jedna ze základních otázek zájemců o fotovoltaickou elektrárnu zní: Jak velkou elektrárnu mohu na střeše mého domu mít?
Na střeše rodinného domu by neměla být fotovoltaická elektrárna o výkonu vyšším jak 10 kWp. Je to z toho důvodu, že u tohoto výkonu není povinnost licence pro její provozování. Jen pro názornou představu – takto výkonná elektrárna by musela mít na střeše 28 solárních panelů. Při standardním rozměru panelu 1650×995 mm by to představovalo plochu střechy rodinného domu o rozměru více jak cca 48 m2 jen pro panely.
Dalším důvodem výkonu do 10 kWp je horní limit pro dotační program Nová zelená úsporám. Tento program přináší dotace dle typu a velikosti v částkách od 55 000Kč do 155 000Kč. Je zde ještě podmínka při dotačním řízení, že solární zisk z vaši FVE musí být minimálně ze 70% spotřebován ve vašem rodinném domě. Tedy pokud zvolíme příliš velký výkon fotovoltaiky, tak nebude splněna tato podmínka.
U těchto výkonů elektráren jste také osvobozeni od zdanění příjmů a to v případě že dodáváte elektřinu do distribuční sítě.
Jaká je spodní hranice?
Minimální výkon je 2 kWp – většinou se jedná o systémy s akumulací do vody. Jedná se o systém s uložením elektrické energie ,,do vody“ – formou ohřevu vody ve vašem stávajícím bojleru nebo zásobníku teplé vody.
Dále jsou systémy s akumulací do solárních baterií, zde pak při výkonu cca 2 kWp dosáhnete na dotaci až 70 000 Kč. U výkonu 3,3 kWp vám stát vrátí již 100 000 Kč a při výkonu nad 4,4 kWp je maximální dotace 150 000 kč.
Co se týká nejběžnějších lithiových solárních baterií, zde je stanovena minimální kapacita s ohledem na výkon fotovoltaické elektrárny. Kapacitu v kWh zjistíme tak, že výkon elektrárny, vynásobíme koeficientem 1,25.
Fotovoltaické panely je možno na střechu umístit jak horizontálně, tak vertikálně. Jejich rozdílné umístění nemá vliv na výkon. Ohledně směru sklonu je optimální jižní směr. Ale i východní a západní orientace panelů je možná, ovšem za cenu ztrát energetických zisků a to ve výši 15% až 20% na celoročním energetickém výnosu solární energie. Tyto ztráty se kompenzují vyšším počtem solárních panelů.
Ohledně sklonu solárních panelů vůči směru slunečních paprsků jsou sklony mezi 20- 50°. Ideál pro vyvážený celoroční provoz je 45°, maximální celoroční výkon zajistí sklon cca 35°.
Případné ztráty výkonu způsobené ne zcela ideálním směrem nebo sklonem se řeší navýšením počtu panelů. Toto řešení je podstatně levnější než řešit složitou konstrukci pro úpravu sklonu.
Závěrem je možno říci, že všechny výše uvedené parametry se řeší individuálně se zákazníkem k jeho spokojenosti.