Mezi zákazníky se většinou při úvaze i pořízení fotovoltaiky objevují technické a ekonomické otázky k uvedené problematice. Hodně dotazů je i k administrativní náročnosti budoucí investice. Pojďme se na některé otázky a odpovědi ohledně FV panelů zaměřit.

1/ fotovoltaický článek a panel co to je a jaký je rozdíl mezi nimi

Tyto výrazy se často zaměňují – fotovoltaický článek a fotovoltaický panel jsou rozdílné věci. FV článek je jedna křemíková polovodičová destička na solárním panelu, která vyrábí elektřinu. Jednotlivé solární články jsou na panelu spojeny sériově a série článků jsou potom spojeny paralelně. Solární články z krystalického křemíku mají tloušťku v řádu jedné desetiny milimetru a nejčastěji mají světle modrou, modrou nebo černou barvu. Fotovoltaický panel je soubor FV článků – jak vyplývá z popisu výše. Je to plochá deska – taková jaké vidíme na střechách domů a fotovoltaických elektráren. Ta svým povrchem přijímá sluneční záření a díky fotovoltaickému jevu mění světlo na elektřinu. Elektřina je odváděna kabely k dalším komponentům elektrárny umístěných uvnitř budovy.

2/ typy FV panelů

V praxi se nejčastěji setkáváme s panely monokrystalickými a polykrystalickými. To je podle technologie výroby solárních článků. Dále mohou být tenkovrstvenné. Mono a poly-krystalické panely jsou vyrobeny z křemíku, tenkovrstevné panely mohou být vyrobeny z různých materiálů (amorfní křemík, mikrokrystalický křemík, síra, organické látky atd). Cena mezi jednotlivými typy se praktikcky neliší.

3/ kolik energie vyrobí fotovoltaický panel?

Výkon fotovoltaického panelu je udáván v jednotkách Watt peak (Wp) nebo kiloWatt peak (kWp). Jde o špičkový (peak) výkon vyrobený solárním panelem při tzv. standardním testu zdrojem světla při energii ozáření 1000 W/m2 a teplotě 25°C. To odpovídá svitu při jasném dni bez mraků. Za rok 1 kWp v našich podmínkách dodá do sítě za rok cca 1000 kWh elektrické energie. Nejvíce tedy vyrobí solární panel během letních měsíců, kdy je intenzita slunečního záření největší a dny nejdelší. V zimě je to žel naopak, podmínky nejsou tak příznivé. Na výkon 1 kWp potřebujeme přibližně plochu 5,5 až 6 metrů čtverečních u křemíkových panelů, tj. cca 3 panely. U amorfních panelů nebo tenkovrstevných technologií je to orientačně cca 1,7 x více, tedy 5-6 panelů.

4/ A co životnost FV panelů?

Životnost udávaná výrobci fotovoltaických systémů je delší než 30 let. Účinnost se ale v průběhu jejich let může snižovat. Výrobci garantují v záruce 90% účinnost po 12 letech a 80% účinnost panelu po 25 až 30 letech. Proti výrobním vadám panelů jednotliví výrobci dávají záruku od 5 do 10 let.

5/ Musí se solární panely čistit nebo mýt?

Mýt se nemusí – mají samočistící schopnost – a navíc jsou omývány deštěm a to stačí. Prach na panelech za běžných podmínek způsobuje ztrátu výkonu v jednotkách procent. Ohledně sněhu – ten z panelů sám rychle sjede, protože povrch panelů je sklo.

6/ Jsou odolné proti kroupám?

Fotovoltaické panely bez problémů přežijí běžné kroupy do 25 mm. Jsou na to dokonce i testovány u výrobců, bez nich by neměly atest. Panely jsou vybaveny speciálním tvrzeným sklem. Následky extrémních projevů počasí by pak mělo řešit vhodné pojištění.

Tedy z výše uvedených odpovědí na základní otázky ohledně fotovoltaických panelů vyplývá, že tato problematika je v kurzu a zájem o instalace fotovoltaických elektráren je rostoucí a to je positivní trend.